Stránky O Hrách

Autor:Pr00y4m@seznam.cz-> www.lockpick.soom.cz
Krátce z historie zámků:
Historie zámků sahá opavdu daleko, což dokazuje fakt, že v číně byl první zámek vynalezen už 4000 let před našim letopočtem. U těchto zámků bylo klíčem třeba dřívko, kterým se pouze odsunula jednoduchá západka, apod...
První zmínka o exitenci zámku, tedy ve smyslu zámek, používající klíč je z dob starých římanů.
*Přeskakuji pár tisíc let* :)
Zámek vyrobený anglickým mechanikem Robertem Baronem roku 1778 který byl založen na několika kroužcich z kovu, které se musely posunout do polohy 1, nebo 2 se po drobných úpravách používá dodnes.
Následuje běžný cylindrický zámek, který byl objeven roku 1847 američanem Linusem Yale, který také založil první továrnu na výrobu zámků.
U nás je tento typ zámků známý jako "fabka" - podle A. Fáborského, který v roce 1911 založil společnost FAB.
Když se tyto zámky roku 1920 dostaly na československý trh, byly považovány za natolik kvalitní a bezpečné, že se pojišťovny rozhodly poskytovat desetiprocentní slevu, těm, kteří si FABku pořídili.
Patent německé firmy Zeiss-Ikon na "zámek na plochý klíč" po určitou dobu výrobu cylindrických zámků znemožňoval, nebo ztěžoval, přesné informace jak byla tato situace vyřešena se mi bohužel zjistit nepodařilo.
V této době byly založeny také další společnosti, například EVVA (1919), která byla sice původně zaměřena na zpracování kovu a výrobu nástrojů, ale již v roce 1937 získala patent na první visací zámek s cylindrickou vložkou.
Vývoj systému MCS (Magnetic-Code-System), je také prací této firmy.
Později se začaly objevovat věci jako Pin-in-pin, cut-away, RFID, atd.. které v podstatě znemužňují témněř všechny nedestruktivní způsoby otevření.
Ani hlasové ovládání uzamykacích systémů není scifi. Například trezor, který vidíte na obrázku, se hlasem skutečně ovládá. Je to sice jen jakási plastová "sranda", ale dobrý nápad. Problém by mohl nastat př návratu z restauračního zařízení, kdy by trezor na něco jako "uatyutakseuotvryuole" nereagoval :)
Popisovat jednotlivé "udělátka", které mají zvyšovat bezpečnost zámků by bylo na dlouho, takže historii ukončím...
btw. Do kterého časového úseku zařadit kombinační zámky(na heslo), nevím...

Bumping:
Fenomén jménem bumping (u nás také SG metoda) byl objeven kolem roku 1950(!) v Německu. Sem-tam se na internetu objevují i zmínky o roku 1930, to ale jen tak pro úplnost, moc tomu nevěřím.
Do česka se dostal někdy v roce 1993-1997 (různé zdroje, různé data...) , kdy tato nedestruktivní dynamická metoda zažila (hlavně mezi zloději) opravdový boom.
Okolo přelomu tisíciletí se v zahraničí o bumpingu mluvilo i v médiích, což způsobilo další - převážně internetový - boom. I přesto však u nás bumping zas tak známý není - ikdyž se může zdát, že ano.
Bumping nepoužívá magii, ale fyzikální zákony. Nejsem fyzik, takže se nehodlám ztrapnit rozsáhlým vysvětlováním dynamiky, ale pokud by někdo chtěl ono fyzikální kouzlo pochopit, doporučuji navštívit stránku http://cs.wikipedia.org/wiki/Dynamika
Princip bumpingu bývá často přirovnáván ke kulečníku...
Máme-li vedle sebe postavené dvě kulečníkové koule a do třetí (vzdálenější) šťouchneme tágem tak, aby v přímo narazila do jedné z koulí, odskočí až ta druhá.
V případě zámku jsou kulečníkové koule dvě stavítka a tágem je klíč s rovnoměrně vyřezanými zoubky. Uhozením do klíče pak dojde k tomu, že klíč po velice krátkou dobu, ale vekou silou, působí na všechny horní stavítka současně a ty vzniklou sílu předají stavítkům spodním. Ty začnou působit stejnou silou proti pružinkám a tak se dají do pohybu. Horní už se pohybují pouze vlivem gravitace, tím pádem je pohyb spodních stavítek podstatně ryclejší. Jakmile se dostanou poud úroveň "shear line", je možné zámkem otočit. (sakra, pak ze nebudu nic vysvetlovat... :) )
Touto metodou lze otevřít skoro každý zámek se "šiftovým" stavítkovým systémem, tedy za předpokladu, že není proti této metodě speciálně chráněn.
Paradoxně čím novější a čím pevnější zámek je, tím větší je šance ho otevřít. Nezáleží přitom na tom, zda jde o obyčejný, lamelový, nebo jiný klíč, ani na tom, jestli má zoubky z jedné, nebo třeba z deseti stran. Je také úplně jedno, jestli stál tři stovky, nebo tří tísice...
Zámky založené na magnetu, elektronické komunikaci (klíč s RFID), apod. samozřejmě odolávají.
Zajímá-li Vás výsledek testu, který provedla organizace "The Open Organisation of Lockpickers", můžete si ho stáhnout zde. Obsahuje pro každý konkrétní typ zámku údaje o způsobu otevření, časové náročnosti, atd...

Vyrábíme bumpkey:
Výrobit bumpkey je primitivní záležitost. Stačí do klíče vypilovat pravidelné, stejně velké zoubky tak, aby při zasunutí do zámku došlo ke stlačení stavítek asi o 0.5 až 1 mm. Pak zkrátíte špičku a zarážku a je hotovo.
Obrázek si můžete prohlédnout v projektech a líní (příp. nemehla) si ho tam můžou i koupit. :)

Odkazy:
wikipedie/bumping
wikipedie/Dynamika
Bumping wp [PDF]
TOOOL [PDF]
bumping forum
bumpkey_howto[VIDEO]
bumping into history
strejda gůgl

Srandička nakonec: :)
Když jsem procházel internetové stránky výrobců zámků, narazil jsem na takovou trošku "ujetou" :) hru..
Jde o jednoduchou "flešovku", ale nedá mi to spát :) link
Můžete vyhrát "inteligentní plastelínu" a ač je to k neuvěření, i tahle věcička je při otevírání zámků použitelná (pro podržení stavítek, nebo na "pin in pin"), ale o tom jindy...

No, to by snad stačilo... :)
Nechcete te si Bumpkey virábět kupte si okrasný zde:http://www.soom.cz/index.php?name=box&box=projects/bumpkey/main
A pak stačí upilovat zarážku